Manowar
Přiznám bez mučení, že mou pozornost upoutal vůbec poprvé obal-namakaný borec z alba Louder than Hell. No a pak už jen stačilo přát si něco k narozkám. To mi bylo 16 a do té doby jsem měl pro metal a jakékoli jeho další odnože jen slova pohrdání. Pak jsem vybalil kazetu, kopnul jí do přehrávače a bylo to tady.
Zvuk, který dokáže drtit zdi a dostane tě do kolen anebo tě jednoduše zabije (v Německu měli na koncertě 129,5 dB a v USA asi 158 dB; jsou v Guinessově knize jako nejhlasitější kapela všech dob). Cítíš to bušení a zabijácký rytmus a nedokážeš se bránit, tahle věc to je, jako bys našel svůj tep. Žádné skojíkání a slovům je nádherně rozumět. A jakým slovům. Z každé písničky přímo čiší ocel, čest, nezlomnost a síla. Ale najdou se samozřejmě i klidné, dalo by se říci baladické pasáže s tematikou snů a volnosti. Těžištěm je ale pravověrný Heavy metal a to je zatraceně dobře.
Eric Adams
Když jsem zjistil, že se mi ten "ošklivý" metal vážně líbí a začíná zadírat pod kůži, byl jsem jen překvapený a naštvaný, že jsem je neobjevil už dřív. Pak už se to jen nabalovalo.
Naštěstí u mého prvního alba byla i slova a tak nebyl problém začít s překladem a obohatit svůj slovníček o ohromnou spoustu výrazů, které v běžné mluvě nepoužijete (nejrůznější středověké zbraně, mystika a slova jež se vyskytují v každé správné fantasy bitvě). Rád jsem tím uváděl do rozpaků svou tehdejší učitelku na angličtinu, když jsem se s nevinným výrazem ptal, co to jsou mace, sacrifice, oath, vow, thou thy, thine a tak dál.
Velká část tvorby Manowar je věnována vikingům, pohanům a válečníkům a proto mě to nasměrovalo tam, kde jsem dnes. Dá se říci, že to byl i jeden z impulsů, proč začít posilovat a trénovat tělo obecně-bojovník (jakým jsem se chtěl stát) není žádná měchuřina a povadlá hrouda masa (což jsem tak okolo 16 byl). Výsledky se rychle dostavily jak na mě samotném, tak na sbírce Manowar.
Až do dneška bylo nahráno 9 alb a dva "živáky" (Hell on stage a Hell on wheels) plus několik dalších remasterů a výběrů (Hell of steel, Manowar anthology; další byly vydány jen omezeně a v určitých zemích, je v tom trochu zmatek). Některé písničky Manowar nazpívali i německy, francouzky a jednu dokonce asi i rusky (bez záruky). Dále 3 videa Hell on stage I-III z koncertů (z celého světa a my tam jsme taky!) a jeden kompletní záznam Fire and blood mamutího koncertu v Brazílii. To vše na DVD i VHS. Když už jsem zmínil mamutí koncert, nesmí se zapomenout na Zlín, kde vydrželi hrát bez mála 4 hodiny. Většinou hrají sami, protože jen málokdo si troufne dělat jim předkapelu (jen Motorhead to dokázal, ostatní buď vzdali, nebo byli absolutně ignorováni publikem-viz ubožáci Bludgeon 2002 v Jihlavě).
Momentální sestava Manowar je Eric Adams-zpěv (a jaký, ten hlas to je kladivo; dřív dělal bourače masa), Joey DeMaio-basa, někdy piano a další kytary (poloviční indián, píše většinu textů), Scott Columbus-bubny (má speciální, nerezová ocel, všechno ostatní je jinak schopný rozmlátit; dřív prý byl klempíř a tomu bych věřil-říkají o něm "This is Scott Columbus and he pounds his drums like the hammer of war") a Karl Logan-kytara (svoji práci umí).
Kromě aureoly fantasy a pohanství jsou Manowar oddáni chopperům (Harley Davidson). Je to jedna z mála možností, jak se stát do určité míry nezávislý a svobodný i v americe (jejich vztah k těmto strojům vystihuje text z písně Brothers of metal No.2 – 8 album: "I've got my wheels I 've got my friends and all the road again we're all crazy gonna ride until we die" a další věc, kterou si nedokáží odpustit: "one more beer and heavy metal and I'm just fine")
Dále jen pár vět ke každému z 9 CD:
Battle hymns-na obalu je motiv z hrobu apačského válečníka Geronima, Manowar se ještě hledají, je to jejich první CD. Doporučuji song Dark avenger (skvělá pasáž namluvená Orsonem Wellesem-to je ten člověk, co vyprávěl ve 20.letech 20.stol rozhlasovou hru Válka světů [napsal E.G. Wells] a lidé uvěřili v napadení marťany a tak utíkali z měst anebo se ze strachu zabíjeli) a Battle hymns (vskutku válečná hymna, která se sama dere skrze sevřené rty a také to byla cesta, kterou se dali v následující tvorbě).
Into glory ride-nejvíc říznutá fantasy žánrem (obal s celou skupinou navlečenou do fantasy kostýmů). Výborná Gates of Valhalla (název mluví za vše) a March for revenge (jeden chlapík si tuhle vybral, aby mu jí zahráli na pohřbu, věřte tomu, že když se tam zpívá "death is life" začnete ho chápat).
Hail to England-tohle je brutální, nekompromisní smršť, co vám dá poznat, kdo to je Manowar, na obalu zaujímá čestné místo kreslený válečník. Doporučuji celé a zvláště Bridge of death (to co dokáže Eric s hlasem tady, nemá obdoby, žádné zvracení a skřeky, prostě ten téměř neuvěřitelný rozsah a nezměrná síla...)
Sign of the hammer-pohani pozor, je to tu. Jestli měl někdo pochybnosti, tady je důkaz Thor (The powerhead) a Sign of the hammer (pocta vikingům a příznivcům Thora, ale to asi nemusím zdůrazňovat).
Fighting the world-píseň Defender (pomalá věc, odkaz mrtvého otce synovi a úkol, který je třeba uskutečnit), Black wind fire and steel (zběsile rychlá věc, osamělý mstitel na cestě bez návratu).
Kings of metal-asi nejznámější album, dá se také říci, že prostě sedne všem, první obal kreslený od Kena Kellyho-od té doby je výsadním autorem jejich dalších alb. Heart of steelHail and kill (téměř hymna Manowar, chceme ji slyšet znovu a znovu, čistá a nezkalená síla pomsty a nenávisti k nepříteli; tohle pustit lidem a vyhnat je do ulic, tak je tu zaděláno na velkej průser, vím co říkám), The warrior's prayer (žádná hudba, jen vyprávění a zvuky, starý děd povídá vnukovi o bitvě, již jako malý viděl; to zfilmovat, pán prstenů se může jít bodnout).
The triumph of steel-obal je rozkládací a dá se pověsit na zeď coby plakát (válečník v pokleku s mečem a kladivem za doprovodu blesků). Náročné na poslech, už první song Achilles, agony and ecstasy in eight parts vás překvapí (trvá skoro 30min), ale potom je tu Spirit horse of Cherokee (dupačka, že se vám ani nesnilo, tohle s vámi pohne stejne snadno jako zemětřesení a vy začnete přát všem američanům, co přišli a vybili indiány hodně pomalou smrt, pokud možno vaší vlastní rukou-jestli jim to nepřejete už teď) a nakonec The power of thy sword (těžko popsat, to se musí slyšet, pomalu říkaná slova podivuhodně kontrastují s rychlými rify kytar).
Louder than hell-celé album je neseno v podobném duchu (což znamená-pokud se, byť jen jednou, svezete na stejné vlně, jste ztraceni navždy)-dost tu vyčnívá instrumentální Today is a good day to die (slova vyřčená indiánskými zvědy generála Custera poté, co jim generál řekl, že jim nevěří ohledně pasti na Little Big Hornu, zvědové se tedy namalovali a přichystali na poslední boj) a The power (dát to doma, to je jako když tam rovnou odpálíte raketoplán-stojí to za to).
Warriors of the world-zatím poslední a nejvíce žánrově rozhozené album. Na obalu jsou vlajky všech navštívených zemí (my samozřejmě nechybíme a to se počítá-johóó; někomu může vadit USA vlajka jako první, ale je to přeci jejich rodná zem a oni jsou schopní vidět i země jiné). Pro nás, co vyznáváme vikingskou cestu je píseň Swords in the wind to, co pro jiného vzduch (prostě bez toho to nejde). Eric se tu překonal a nazpíval skutečnou operu-navíc italsky- Nessun dorma (tohle nikdo jiný nikdy v metalové historii neudělal a je to píseň natolik dobrá, že sem sedne; věnoval ji své zemřelé matce). A nesmím zapomenout na Warriors of the world united (začíná nádherně pomalu a jakoby sbírá síly, místo aby zrychlovala, stává se rytmus stále hutnější a syrovější, přímo cítíte tu ohromnou masu kovu, jak se dává do pohybu a jdete s ní).
(tahle balada o věrnosti, sebedůvěře a o zvolení si vlastního osudu a cesty je to, co činí tohle dílko skvostem i mezi mnohem agresivnějšími věcmi, zkuste ji),
Manowar jsou pro mě závazek na celý život, ale to málokdo je schopen akceptovat. Abych je jen nekriticky nechválil-jejich tvorba v podstatě postrádá jakýkoli náznak třeba pochyb nebo nejistoty (myšlenky typu-bylo to nutné? Proč to nešlo jinak? Udělal jsem chybu-to tu jednoduše nenaleznete). Nejsou tu pasáže romantických balad o lásce a ženy jsou (pokud se o nich vůbec zmiňují) často jen na straně nepřítele, plačící nad mrtvými. Možná tedy není popisována realita, ale tím víc je hudba schopná pomoci a dodat sílu nebo pošramocenou sebedůvěru v podobě světa, kde je vše jasné a hranice přesně definované. Není pochyb, kdo může za zlo, co ho čeká a že není jiné cesty.
není jiné cesty
Manowar, to je prostě jiná záležitost, než cokoli co jsem kdy znal. Manowar mají ve srovnání dejme tomu s Iron Maiden relativně málo fanoušků, ale zato věrných kapele až za hrob. Ačkoli jsou americkou skupinou, své věrné mají převážně na našem starém kontinentě, možná proto, že američanům čest a věrnost už nic neříkají. Jedna perlička-když podepisovali smlouvu s vydavatelem, otevřeli si žíly a podepsali to vlastní krví, tohle není jen tak nějaká parta s kytarou a v černé kůži-oni tomu věří a jednají podle toho, to je to, co oceňuji a to je to, čeho si vážím. Jestli můžete, zajděte někdy na jejich koncert. Přeci jen už nejsou nejmladší a kdo ví, jak dlouho ještě budou účinkovat. Život totiž není vždycky fér..
Komentáře
Přehled komentářů
Manowar je perfektní kapela a to co jsi tu o nich napsal je dokonale výstižné - to by se mělo vytisknout a zarámovat do zlatého rámu.
Fakt úžasná hudba, je v ní neuvěřitelná síla. Doslova mi to zachránilo život, když jsem byla dlouho těžce nemocná, doktoři nebyli schopní přijít na to co mi vůbec je... Za to patří můj velký dík celé kapele, ať o nich plká kdo chce co chce, jsou prostě skvělí!!!
Setkání s Manowar na autogramiádě z bezprostřední blízkosti nedostanu už do konce života z hlavy. Hlavně Eric byl super, tak sympatického člověka jsem v životě nepotkala a asi už ani nepotkám.
Hail and kill, sons of Odin!!! :-)
Re: Nemám slov
(Nemo, 6. 6. 2016 15:20)Proti gustu žádný dišputát, ale Manowar, především DeMaio a Adams jsou neskutečně arogantní povýšené primadony, zatím se srovnatelých blbů moc nepotkal. Opakovaná zkušenost z osobního setkání. Do hajzlu s Manowar!
Re: Re: Nemám slov
(dan, 27. 1. 2023 13:58)
to byla image
moc to kapele neprospělo
jako lidi jsou “úžasní”
Koncert Skupiny MANOWAR v konečně v Brně.
(JANA STAŇKOVÁ, 18. 1. 2016 14:16)Diky za skvělou šou a nadherný koncert.
nic než kšeft
(Nomen Omen, 28. 7. 2013 9:47)
Re:"Manowar mají ve srovnání dejme tomu s Iron Maiden relativně málo fanoušků, ale zato věrných kapele až za hrob. Ačkoli jsou americkou skupinou, své věrné mají převážně na našem starém kontinentě, možná proto, že američanům čest a věrnost už nic neříkají."
Ty vole, co to je za blábol? Metal celkově má mnohem víc fans v Evropě než v USA.
A důvod proč zrovna Manowar mají tak oddané - podle mě spíš vygumované - fans je ten, že se k nim chovají jako k hovnu, ždímou z nich prachy na DVD a reedicích jejich starých klasických nahrávek, předražených vstupenkách atd. a proto jim zůstali věrní už jen ti největší fanatici. Kdokoliv aspoň trochu soudný přijde dřív nebo později na to, co jsou zač. DeMaio už dávno není v prvé řadě hudebník, ale podnikatel, viz. jeho Magic Circle Music a ty zhovadilosti, co provedl Rhapsody...
Po hudební stránce se mi Manowar vždycky líbili, ale jejich chování je přesným opakem toho true metalu, který hlásají, a tím se mi zprotivili.
bomba
(mulis, 9. 8. 2010 20:17)ahoj spolubojovníci fakt není co dodat já jsem byl letos ve vízovicich na MANOWAR super muzika jsou proste nejlepší a poslouchám je stále už k tomu vedu i dceru 6 let ta je zná jménem ted povedu i synka jemu rok ale když pustím MANOWAR tak už taky a paří
hail to manowar
(Metal Messiah, 21. 7. 2009 15:34)
Ja počúvam Manowar od malička aj popri iných heavymetalových kapelách. Ale Manowar vyčnieva z rady. Ked ich počuvam mam pocit že som súčasťou ich stroja, som z nich proste v tranze. Nedám na nich dopustiť, je to moja oblubená heavymetalová kapela.
Other bands play - Manowar kill..
Hail from Nitra
Manowar
(Peter, 25. 5. 2009 10:56)Počúvam ich od siedmych rokov a stále ma to baví.Nepoznam lepšiu kapelu, ktorá vam natiahne husiu kožu. Držím im palce nech nás tešia s novými dielami.
hold manowaru
(eduard drozd, 8. 12. 2008 9:12)je to kapela ktoru sledujem uz roky a stale ma udivuje niecim novym pocul som od nich snad vsetko a 2x som ich zazil nazivo prvy krat to bol zlin a druhy krat vizovice na masters of rock co dodat super len tak dalej manowar drzim vam palce som vas skalny fanusik a dufam ze to tak aj ostane !!!!!!!!!!
SUPER!!!
(egzod, 4. 10. 2008 11:01)Plně se ztotožňuji s tímto článkem a v podstatě k němu nemám co dodat!
manowar
(Manowar, 16. 7. 2008 16:43)
Manowar manowar living on the road.....
Brother im calling from the wallye of the klings with nothing.--- blod and death are waiting like a raven in a sky i was born to die...
Nemám slov
(hard.Sniper, 27. 7. 2010 15:01)